Je Prima banka opravdu prima?

PrimaBanka1.jpg Prima ta firma bezesporu je.
Jde o to, zda pro klienty, nebo pro akcionáře...

Pár pravdivých a dokazatelných slov o tom, jak si Prima banka doopravdy váží svých zákazníků, a co všechno je ochotná udělat pro trochu peněz pro sebe. Aneb - zdaleka ne vše, co se říká v televizních reklamách, je také pravda

PrimaBanka2.jpg Jedna z poboček Prima banky.
V našem případě ovšem reálné místo děje.
Bratislava IV. - Dúbravka (foto autor)

Žila, byla kdesi v Bratislavě jedna paní, říkejme jí třeba Martina. Já sám její jméno dobře znám, protože ale s jejím souhlasem zveřejňuji její skutečný příběh, a píšu sem čistě jen reálná, dokazatelná a ověřitelná fakta, dovolil jsem si její jméno trošičku pozměnit. Všechno ostatní už ale bude čistá pravda, kamarádi

Paní Martina byla dlouholetou klientkou finanční instituce, která se kdysi jmenovala Volksbank, později Sberbank a ještě později Prima banka. Už z této první věty je jasné, že v té bance měla účet opravdu hezky dlouho. 

V bance měla založený běžný a spořící účet, k němu jednu úplně nejobyčejnější platební kartu, a protože byla trošku konzervativnější a bojácnější, nechtěla od banky žádné internetové bankovnictví. Výpis z běžného účtu si nechala každý měsíc z banky posílat poštou, aby měla doklady o tom, jaké jí kdy přišly peníze a co všechno, kdy a komu zaplatila. 

Měsíc co měsíc, rok co rok jí na účet přišla pravidelná výplata, ona z ní zaplatila několik trvalých příkazů, vybrala si nějaké peníze z bankomatu, aby měla nějakou tu nezbytnou hotovost v peněžence, a zaplatila bance poplatky za používání jejích služeb

Jednou přišla situace, že paní Martina potřebovala na cosi hotovostní úvěr, v bance jí vyšli vstříc a jako dlouholeté klientce jí úvěr poskytli, dokonce bez prokazování příjmů (protože ty přece viděli ve svém počítači mnoho let nazpět), ale za opravdu a fakt hodně vysoký roční úrok. Navíc jí ovšem paní na přepážce nakukala, že k úvěru si prostě musí vzít i kontokorent (to je povolené přečerpání účtu do minusu), a že jinak ten úvěr poskytnout prostě nepůjde. Za používání kontokorentu se bance pochopitelně platí každoměsíční úrok, dokonce ještě mnohem vyšší, než je ten úrok z hotovostního úvěru. A paní na přepážce dostala pochopitelně odměnu za zřízení úvěru, o který Martina žádala, druhou odměnu za zřízení kontokorentu, který Martina vůbec nechtěla, a udělala si hned dvě čárky do plánu prodejů na daný měsíc, protože plán prodejů má pochopitelně úplně každý bankovní pracovník. 

A protože když se v bankomatu zeptáte na zůstatek na svém účtu, banka Vám ukáže "disponibilní zůstatek", a nikterak Vás neupozorní, že to jsou Vaše peníze včetně toho drahého kontokorentu, stávalo se občas, v poslední době dokonce docela pravidelně, že se paní Martina do toho kontokorentu každý měsíc dostávala a platila bance ze své maličké mzdy úroky za takto nechtěně napůjčované peníze. 

Ono se není moc čemu divit, a ono se totiž přesně takto chová docela dost obyčejných lidí. Banka pak na takových úrocích a poplatcích vydělává celkem pravidelně dohromady miliony eur, takže si klidně může dovolit financovat drahé televizní reklamy o tom, že je prý úplně nejlepší ze všech, a ještě jí zbyde dost milionů na opravdu mastné dividendy jejím akcionářům, to dá rozum. 

Až jednoho dne se stalo, že paní Martina potkala odborníka na rodinné finance, kterému se svěřila, že se jí zdají ty poplatky být opravdu hodně vysoké. Přiznávám na rovinu, že tím zmiňovaným expertem jsem byl já sám. Prošel jsem si výpisy z běžného účtu, a chytil jsem se za hlavu. 

Úplně nejdřív jsme společně s Martinou v bance vypověděli kontokorent k účtu. Paní na přepážce sice namítala, že je ten kontokorent přece (doslovně cituji) "velmi výhodný", že ho paní Martina téměř každý měsíc používá, a že "vlastnictví kontokorentu je povinnou součástí daného úvěru", protože ale paní Martina seděla na přepážce společně se mnou, jako se svým finančním zprostředkovatelem, a já pochopitelně znám bankovní kličky a obezličky, nakonec tedy přepážkářka s povzdechem kontokorent zrušila, samozřejmě s "povinnou" měsíční výpovědní dobou, tedy áááž od příštího měsíce. Ale zrušila. 

Následně jsem založil paní Martině účet u jiné banky, a to naprosto komplet a zcela bez jakýchkoliv poplatků. Současně jsem jí nabídl přefinancování jejího úvěru u jiné banky, a kupodivu, nová banka chtěla za přefinancování úvěru u klientky, kterou až doposud vůbec neznala, fakt o dost nižší roční úrok, než jaký jí dala banka, u které byla "dlouholetou klientkou".

Jenomže Prima banka se svého úvěru (a tím jí plynoucích úroků) nechtěla jen tak vzdát, a tak klientce odmítla bezplatně vystavit takzvané vyčíslení o splacení úvěru. Tedy papír, kolik peněz a kam má paní Martina zaplatit, aby se její půjčka zcela a úplně zaplatila. Takové potvrzení že prý banka vystaví jedině za poplatek, a to za rovných 50 eur !!!! (Jen tak pro orientaci : ostatní banky na slovenském trhu takové potvrzení napoprvé vystaví buď zcela zdarma, nebo za nějaký "rozumný" administrativní poplatek ve výši maximálně do 10 eur, které prostě klient zaplatí bance za to, že se nějaká paní účetní musela podívat do počítače, a údaje ze systému přenesla do nějakého automatizovaného dokumentu, který následně vytiskla na tiskárně a přidala k tomu svůj podpis a razítko). 

Protože s Prima bankou nebyla řeč, a protože takovou šílenou položku má doopravdy ve svém sazebníku, dohodnul jsem tedy paní Martině v nové bance, že oni jí tedy tu půjčku dají i tak, bez toho potřebného potvrzení, a že si jen stanoví do smlouvy o úvěru podmínku, že paní Martina svůj předchozí úvěr okamžitě splatí. 

Stalo se, banka poskytla paní Martině další úvěr (a tím jí ušetřila 50 eur za to potvrzení), paní Martina vybrala z nové banky peníze v hotovosti, donesla je na pokladnu do Prima banky, uložila si je tam na svůj vlastní účet (za přijetí peněz v  hotovosti v úředních hodinách na pokladně chtěla Prima banka samozřejmě poplatek, i když jen 0,5 eura, přece to nebudou dělat zadarmo).

Jakmile měla paní Martina na svém účtu dostatek peněz, požadala o předčasné splacení svého úvěru z vlastního účtu. Ou, ouuuu, to Prima banka okamžitě a ihned neumí, a neumí to ani do následujícího pracovního dne. Takže sepsat žádost, čekat celkem TŘICET dní, a potom, tedy, že bude úvěr předčasně splacen. Za těch "povinných" třicet dní si samozřejmě Prima banka naúčtovala úroky z úvěru (v tomto konkrétním případě něco kolem 60 eur), a to bez ohledu na to, že dostatek peněz byl už dávno složený na Martinině účtu. Prý to tak stanovují všeobecné obchodní podmínky Prima banky, které jim napsal nějaký šikovný právník samozřejmě tak, aby banka vydělala na svých klientech absolutně co možná nejvíc, aby tak měli na ty televizní reklamy a hlavně (!!!) na ty dividendy svým akcionářům přece

Paní Martina chtěla současně se zaplacením svého úvěru zrušit i účet v Prima bance, ale to samozřejmě ihned také nebylo možné, to jde nejdříve až jeden den PO splacení úvěru, tedy za měsíc. Čímž si Prima banka zajistila i poplatek za vedení účtu za další měsíc. Logické, ne? 

OK, v pátek 23.3.2018 nastal konečně den D, a úvěr byl konečně splacen. Ufff. Protože v sobotu ani v neděli v Prima bance nepracují (a proč by měli? Mají přece vyděláno), a od pondělka do středy byla v práci od rána do večera zase paní Martina, zastavila se v Prima bance na zrušení svého účtu až ve čtvrtek, 28.3.2018. 

Po zkušenostech s tím, jak v Prima bance jednají se svými zákazníky, šla paní Martina do banky už rovnou se mnou v roli jejího finančního konzultanta. A já chtěl pro jistotu vystavit potvrzení o splacení úvěru. "Potvrzení Vám přišlo do internetového bankovnictví", říká slečna za přepážkou. "Nepřišlo, klientka internetové bankovnictví nepoužívá", hlásím podle skutečnosti. "Ale paní ho má zřízené, a je její problém, že ho nepoužívá", říká zase bankovní poradkyně. "Ne, nemá ho zřízené a nikdy ani neměla", trváme na svém. Pak se paní teprve obtěžuje ověřit si v počítači na stole, že paní Martina doopravdy internetové bankovnictví založené nikdy neměla

Tím ovšem narazila na problém, který (asi) neuměla sama vyřešit, a odešla se poradit k vedlejší přepážce za (asi) zkušenější kolegyní. A ta jí poradila přesně v duchu filosofie Prima banky: "My Vám tedy to potvrzení vystavíme, ale ZA POPLATEK!!!". Že v tom okamžiku paní Martina i finanční poradce málem dostali infarkt, to už tady snad psát ani nemusím. 

Na účtu paní Martiny v ten den už nebyly zřízeny žádné trvalé příkazy, žádné SIPO, žádné povinné platby do budoucna, kartičku k účtu i platební kartu paní Martina donesla ke zrušení, právě tak jako číslo účtu v nové bance, kam má Prima banka odeslat zůstatek z běžného účtu, dohromady cca 20 eur. Svou výplatu jako jedinou příchozí platbu na účet už měla paní Martina také přesměrovanou do nové banky. 

Jestli také nevidíte žádný problém, proč by Prima banka nemohla zrušit okamžitě účet, je vaše vnímání světa naprosto v pořádku. Banka ovšem problém vidí: "Okamžité zrušení účtu nám bohužel nedovolují naše všeobecné obchodní podmínky. Sepište žádost, podepište ji podle podpisového vzoru, my si tady ofotíme Vaši občanku, a účet bude zrušený dne 13.4.2018. Ne, chodit už sem potom nemusíte, poslední výpis Vám ještě přijde domů poštou. Zůstatek na účtu Vám sami odešleme do Vaší nové banky, strhneme si ještě ale poplatek ještě za vedení účtu v měsíci dubnu (apríli) a také poplatek za to odeslání výpisu poštou. To víte, přišla jste pozdě, až na konci měsíce..." 

Když odcházíme, paní za přepážkou se s profesionálním obchodním úsměvem zeptá, zda nám ještě může s něčím pomoci a že doufá, že jsme byli se službami Prima banky spokojeni. A popřeje nám hezký den. Přiznám se Vám, kamarádi, že na rozdíl od ní já jsem se do svého  zcela formálního "nashledanou" musel opravdu se zaťatými pěstmi donutit. 



 

Reference :

Vašich služeb, pane doktore, využívám od roku 2007.

Prvotním impulsem byla potřeba konsolidovat roztříštěnost a nahodilost dosavadních finančních produktů (z oblasti spořících / investičních / pojistných nástrojů) a v ideálním případě s Vaší pomocí „objevit“ nějaký šikovný produkt splňující moje investiční potřeby.

Dokázal jste přesně splnit moje zadání, velmi pečlivě a v dohodnutém termínu jste mi sestavil finanční plán a naprosto precizně jste mi u jednotlivých produktů vyhodnotil jejich výhodnost a navrhl optimální řešení.

Kromě výše uvedených vlastností (dochvilnost, preciznost, pečlivost) za léta naší spolupráci oceňuji zejména Vaši upřímnost a čestnost. Samozřejmostí je nadstandardní úroveň Vašich znalostí v oboru a schopnost tyto znalosti srozumitelně vysvětlit laikovi. Vysoce si vážím i toho, že – nastane-li výjimečně taková situace – dokážete přiznat i svou chybu.

Svého rozhodnutí z roku 2007 jsem nikdy nelitoval a Vaše služby mohu s naprosto čistým svědomím doporučit.

Souhlasím s případným ověřením pravosti této reference kdykoliv na mém soukromém mailu : sellneri@seznam.cz.

Ing. Ondřej Sellner manažer logistiky

Vážený pane doktore, chtěla bych Vás pozdravit a poděkovat za veškeré informace, rady a všechen Váš čas. Oslovila jsem Vás především na základě ostatních referencí, zveřejněných na Vaší webové stránce a po první schůzce mi bylo jasné, že to bylo správné rozhodnutí.

Váš poctivý, detailní a flexibilní přístup, spojený s pohledem na mé zájmy z dlouhodobého hlediska umožnil najít správnou kombinaci pro mou, myslím celkem bežnou, doposud sesbíranou finanční "skládanku". Základní myšlenky jste mi schválil (což bylo pro mě velmi důležité), mnohde jste oponoval, plus jste doplnil důležité mezery v plánu.

Až teď začínám budovat finanční jistotu, mám jasný plán do budoucna a především klid, že vše je optimálně nastaveno, tedy že např. neplatím nikde víc, než je nutno, ani že neplatím na nevhodné produkty.

Děkuji, osobně Vám přeji jen to nejlepší, a budu se těšit zase za čas nashledanou.

Souhlasím s tím, že pro ověření reference mně mohou Vaši zákazníci kontaktovat na soukromém mailu 999mirka@gmail.com.

Ing. Miroslava Oktábcová vedoucí ekonomka